Bazilika sv. Prokopa

O místu:

Virtuální prohlídka baziliky zde

Pozdně románská bazilika sv. Prokopa patří bezesporu mezi klenoty evropského stavitelství. 3. 7. 2003 byla spolu s židovským městem a hřbitovem zapsána na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Ke klenotům chrámu patří severní chrámová předsíň sevzácným románským portálem, nazývaným „PORTA PARADISI“ – Brána rajská. Pochází z doby výstavby chrámu počátkem 13. století. Portál byl znovu objeven v roce 1862. Námětem pro výzdobu tohoto portálu je chvalozpěv tří mládenců z knihy Daniel ze Starého Zákona. Jedná se o chvalozpěv tvorstva na svého Stvořitele. V jednotlivých pásech portálu vidíme: rostliny, hory a propasti, živočichy, vody a nakonec lidstvo všech národů.



Historie baziliky sv. Prokopa je úzce spjata se vznikem benediktinského opatství, které zde v roce 1101 zakládají údělná moravská přemyslovská knížata Oldřich Brněnský a Litold Znojemský. Klášter se stal kulturním centrem celé oblasti.
Zdejší chrám byl vystavěn v letech 1240 – 1260 a to v přechodném románsko-gotickém slohu jako stavba bazilikálního typu. Chrám je postaven z místního materiálu, kterým je těžko opracovatelná žula. Žulové kvádry na stavbu chrámu dodávali místní obyvatelé z blízkých obcí jako své povinné dílo pro klášter. Hlavní loď je rozdělena dvěma vítěznými oblouky do tří prostor – prostor pro věřící lid, mnišský chór a presbytář neboli kněžiště.

Rozvoj kláštera i města Třebíč byl přerušen v roce 1468. Město bylo obléháno a nakonec i dobyto uherskými vojsky Matyáše Korvína .

V roce 1629 se stali majiteli panství Valdštejnové . Hospodařili zde až do roku 1945. Na počátku 18. století přistoupili Valdštejnové k úpravě chrámu. Chrám, který se nacházel téměř v rozvalinách, sloužil do té doby jako skladiště, sýpky či konírny. Po odstranění předchozích stavebních úprav byl chrám v roce 1704 zasvěcen sv. Prokopovi.
Po první světové válce v roce 1920 se uskutečnila druhá restaurace chrámu. Odborný projekt na novou rozsáhlou úpravu chrámu vypracoval známý architekt Dr. Kamil Hilbert , který se také podílel na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze.

Velice obdivována je původní dvojitá osmidílná románská křížová klenba nad chórem. Je řešena pomocí netypického třetího vítězného oblouku, který nemá obvyklou funkci rozdělovat prostory, ale nese obě románské křížové klenby, které jsou na tento vítězný oblouk zavěšeny. Oblouk sám pak postrádá nosný pilíř a je zavěšen pouze na konsolách v bočních stěnách. Toto řešení kleneb je označováno za zcela ojedinělé v evropském stavitelství. V chóru si dále můžeme povšimnout zdvojených románských okének, která jsou zde zachována v původní podobě. Jedno z nich použili Valdštejnové pro vchod do renesanční oratoře, kterou si zde zřídili před rokem 1704. Přímo z obytného objektu se tak mohli účastnit bohoslužeb.

Na kvádrech jsou vytesány kamenické značky, kterými si kameníci označovali své dílo. Každý kameník měl svou značku, na celé bazilice jich je 600 různých.

Apsida – kněžiště chrámu je zaklenuto třetí původní románskou křížovou klenbou. Dále zde pokračuje ochoz kolem chrámu řadou zdvojených románských okének, který se pak otvírá do chrámového okolí pětidílnými okénky, nazývanými trpasličí galerií. Sloupková arkáda čítá 33 sloupků a hlavic a zřejmě připomíná 33 let Ježíše Krista.


Dnešní hlavní oltář je dílo nové. Oltář byl vystavován v Paříži v r. 1930 na výstavě Světového křesťanského umění a též v Římě v roce 1933. Z obou výstav se vrátil s velikým úspěchem a s prvními cenami. Poté byl oltář instalován trvale zde. Ústřední postavou je sv. Vojtěch, první český biskup na pražském biskupském stolci. Po jeho stranách jsou postavy sv. Cyrila a Metoděje, na křídlech oltáře jsou výjevy ze života sv. Vojtěcha. Za oltářem je skryto vzácné románské okno s původní kamenickou výzdobou, románská rozeta. Jeho krása se však otevírá více do chrámového okolí a proto si jej prohlédneme lépe zvenku.


Když se nyní otočíme, zjistíme, že stěny hlavní lodi se k vrchu mohutně rozestupují.

Jejich vzdálenost nahoře je o více než 150 cm větší než dole. Bylo to tak záměrně postaveno, aby se odlehčilo bočním stěnám a prý i z akustických důvodů.

Chrám je dlouhý 7 0 m, jeho šířka je 20 m a dnešní klenba dosahuje výše 27 metrů.


Opatská kaple
je zdobena původní freskovou výzdobou, která vznikla snad ještě před dokončením stavby chrámu, někdy kolem roku 1260. Veškeré tyto fresky byly po roce 1468 překryty mnohonásobnými nátěry. Fresky byly objeveny, očištěny a konservovány teprve až v roce 1932. Pro tuto jejich původnost a stáří je jejich hodnota tak vysoká, že patří mezi nejstarší a nejhodnotnější freskové výzdoby v českých zemích. (2. nejstarší fresky na Moravě po znojemské rotundě sv. Kateřiny). Dnešní úprava opatské kaple je z roku 1979.







Románská krypta je nejkrásnější a nejpůvodnější částí chrámu. Datuje se k roku 1220 a má půdorys řeckého kříže. Je vyzdobena čtyřiceti původními sloupy a polosloupy. Krypta původně sloužila jako pohřebiště mnichů a dobrodinců
kláštera. Když byly později pozůstatky zde pohřebných odstraněny a krypta vyčištěna, byla po krátkou dobu koncem 16. století používána jako pivovarský sklep. V té době byl odstraněn sloup s hlavicí v pravé řadě vpředu, klenba byla podepřena trámovím, aby nově otevřeným vchodem mohly být do sklepa ukládány bečky s pivem. Po zrušení pivovaru tam byl umístěn sloup, který tam zůstává dodnes.

Klenba krypty je řešena pomocí výdřevy. Jedná se o smrkové dřevo (smrk ztepilý ), které bylo tehdy staré 120 až 150 let. V zemi byla vykopána jáma, do které se dřevo narovnalo a máčelo se ve vápenném mléce tak dlouho dokud vápno neproniklo do všech pórů dřeva. Po vyschnutí dřevo téměř zkamenělo. Tak vhodně doplňuje klenební kamenná žebra.

Nejbližší události v místě (rozmezí od 25.4. do 5.5.2024)